Tři typické startovní oblasti
Závody obvykle zvažují tři startovní oblasti: výrobní halu, jednu trasu obchůzky nebo bránu, jíž vjíždějí a vcházejí externí firmy. Každá má jinou výhodu a jiné riziko a o výběru by nemělo rozhodovat to, kde je nejvíce nadšení.
Pilotáž lze začít na jednom objektu s živým provozem externích firem a rozšíření na další závody plánovat až po vyhodnocení výsledků. Tato zásada platí i uvnitř závodu: nejdřív jedna oblast, potom další.
Brána pro externí firmy
Výhoda: provoz je skutečný a každodenní a výsledek je vidět v počtu vpuštěných osob, době odbavení a úplnosti dokumentů. Pilotáž v dodávkovém provozu potvrzuje fungování před nákupem produkční sítě. Riziko: vyžaduje spolupráci ochrany a externích firem, nejen interního týmu.
Trasa obchůzky
Výhoda: malý rozsah a jasné ukazatele. Pilotáž obchůzek stojí na jedné skutečné trase se zhruba 100 vysílači, jedním vysílačem na zhruba 200 m², a již prvního dne dává výsledek v ranním přehledu. Riziko: výsledek se týká jednoho týmu a jedné směny, takže se snadno přecení.
Výrobní hala
Výhoda: zahrnuje více rizik najednou a umožňuje ověřit lokalizaci v husté zástavbě. V budově se doporučuje 1 vysílač na 100–200 m², takže náklad roste s plochou. Riziko: velký rozsah ztěžuje posouzení, co přesně přineslo výsledek.
Kritéria výběru oblasti
Výběr je nejlepší opřít o pět kritérií. Vyplatí se ohodnotit každou oblast na stupnici od 1 do 5 a potom porovnat součty. Stupnice slouží jako nástroj rozhovoru, nikoli jako matematický výsledek.
- Skutečný provoz: zda se v oblasti denně děje to, co má systém obsloužit.
- Měřitelnost: zda lze změřit stav před pilotáží i po ní.
- Náklad startu: kolik vysílačů, zařízení a licencí je potřeba.
- Připravenost lidí: zda je vedoucí oblasti zapojen a zda tým zná cíl.
- Hodnota pro rozhodnutí: zda výsledek přesvědčí vedení k přechodu do produkce.
Doporučená plocha připadající na jeden vysílač v budově
Umístění a hustota vysílačů a výběr oblasti
Lokalizace v InnerWebu vychází ze signálů více vysílačů zprůměrovaných na mapě. V budově se doporučuje 1 vysílač na 100–200 m², na komunikacích závodu zhruba každých 100 m a systém funguje bez GPS. Tyto poměry umožňují odhadnout náklad sítě v každé ze tří oblastí ještě před rozhovorem s dodavatelem.
Hala s velkou plochou vyžaduje úměrně více vysílačů než trasa obchůzky, která pokrývá vybrané kontrolní body. Brána a příjezdová cesta jsou několik úseků, na nichž je důležitější rytmus rozmístění než celková plocha. Proto může být náklad pilotáže na bráně nižší, i když je provoz velký.
Jak oblasti řadit za sebou
Nejdřív jedna oblast, potom další v dohodnutém pořadí. Příklad: pilotáž začíná na bráně, protože tam je výsledek nejviditelnější, potom pokrývá trasu obchůzky a nakonec halu. Další oblasti využívají konfiguraci, šablony a zkušenosti z první.
Tuto zásadu potvrzuje praxe pilotáží na dvou lokalitách: další závod po pilotáži využívá konfiguraci, školicí materiály a šablony povolení z prvního, takže náklad a čas druhé etapy jsou nižší.
Kontrolní seznam
Videomateriál
Často kladené otázky
S čím začít: halou, trasou, nebo bránou?
S oblastí se skutečným provozem, který lze změřit a v němž je vedoucí zapojen. Často je to brána nebo jedna trasa obchůzky, protože rozsah je malý.
Kolik vysílačů potřebuje pilotáž trasy?
Pilotáž obchůzek stojí na jedné trase se zhruba 100 vysílači, v poměru 1 na zhruba 200 m².
Lze pilotáž vést paralelně ve dvou oblastech?
Lze, ale výsledek se hůř posuzuje a náklad roste. Obvykle je lepší začít jednou oblastí a druhou přidat, až první přinese data.
Vyberme oblast pilotáže
Popište závod a tři kandidátské oblasti. Pomůžeme je ohodnotit podle kritérií a odhadnout počet vysílačů.
Pojďme si promluvit