Proč test při přebírání systému opakovat
Oddělení IT, které přebírá systém brány, obvykle nekontroluje, co se stane, když skener zadá něco nečekaného. Přitom USB nebo HID skener je klávesnice: zapisuje znaky, které mohl někdo připravit na tisku. QR kód může obsahovat adresu, skript, cestu k souboru nebo řetězec připomínající dotaz do databáze.
Popsaný scénář je test funkce, ne příběh nasazení u zákazníka. Vychází ze sady případů, kterou systém v testech brány prochází, a ukazuje, jak podobnou kontrolu provést samostatně v testovacím prostředí závodu.
Sada řetězců a očekávaný výsledek
Testy brány propouštějí pět druhů škodlivých řetězců. Žádný z nich nesmí otevřít přístup ani změnit stav osoby v systému. Pro vlastní přebírání je vhodné připravit výtisky s totožným obsahem a naskenovat je běžným skenerem závodu.
Nejpoučnější je poslední případ, tedy vymyšlený token správné délky na cizí doméně. Vypadá jako skutečný kód, ale systém adresu nebere jako příkaz, nýbrž jako řetězec k zatřídění.
- skript začínající javascript:,
- značka script zapsaná jako text,
- cesta vedoucí mimo adresář,
- řetězec připomínající vložení SQL,
- vymyšlený 64znakový token na cizí doméně.
Délky v testu brány
Proč řetězec nic nespustí
Skener se bere výhradně jako klávesnice: co zapíše, je řetězec znaků, který se zatřídí regulárním výrazem. Nikdy není adresou k otevření, HTML k zobrazení ani kódem k provedení. Prohlížeč na bráně nepřechází na adresu z kódu.
Na straně serveru se hodnota kontroluje znovu. Prohlížeč posílá jen surový řetězec a jeho vlastní výsledek rozpoznání se nebere v úvahu. Upravený klient tak nemůže prohlásit, že řetězec je platný token. Vyhledání štítku a karty v databázi probíhá výhradně parametrizovanými dotazy, takže fragment připomínající SQL zůstává obyčejnou hodnotou.
Limit délky a jednotná odpověď
Brána odmítne řetězec delší než 512 znaků dříve, než ho začne rozpoznávat. Je to jednoduchá pojistka proti zahlcení pole obrovským zápisem. Přejímací test by měl pokrýt řetězec těsně pod touto hranicí i těsně nad ní, aby byl vidět rozdíl v chování.
Odpověď na kód neznámý, zneplatněný a vymyšlený je stejná: „neznámý kód“ (404), bez odeslání naskenovaného řetězce. Pro IT to znamená, že se v okně brány neobjeví žádný úryvek zapsaného textu, který by mohl posloužit k útoku na stránku. Znamená to také, že sama odpověď neříká, zda kód kdy existoval.
Co zapsat do přejímacího protokolu
Přejímací protokol má obsahovat seznam otestovaných řetězců, datum testu, název prostředí a výsledek u každého. Dobré je doplnit pozorování, že po testu se nezměnily údaje osob ani stav „na území“. Absence změn je důkazem, že řetězec nepronikl do obchodní logiky.
Tým IT může také ověřit, zda byly pokusy zapsány do historie událostí. Systém zaznamenává každý pokus na bráně, i odmítnutí, takže test zanechá stopu, kterou lze později odlišit od produkčního provozu. Podrobný popis metody hodnocení kódu dodavatele bude v návodu k odolnosti brány vůči škodlivým řetězcům.
Kontrolní seznam
Videomateriál
Často kladené otázky
Může falešný token z cizí domény bránu otevřít?
Ne. Server kontroluje surový řetězec znovu a adresu z kódu nebere jako příkaz. Token mimo systém skončí zprávou „neznámý kód“.
Dá se test provést na produkci?
Spíše na testovacím prostředí závodu. Na produkci se každý pokus zapíše do historie brány a mohl by narušit analýzu událostí.
Co s řetězci delšími než 512 znaků?
Brána je odmítne dříve, než začne rozpoznávat. Takový řetězec stojí za to zahrnout do přejímacího testu.
Podívejte se na test brány naživo
Ukážeme sadu řetězců a zápis pokusů v historii brány. Domluvte si demonstraci s týmem InnerWeb.
Pojďme si promluvit